|
|
Úřad Městské části Praha Koloděje • K Jízdárně 9 • 190 16 Praha -Koloděje • tel./ fax: 281-971-010 • tel.: 281-970-050 |
|
|
Úřad Městské části Praha Koloděje • K Jízdárně 9 • 190 16 Praha -Koloděje • tel./ fax: 281-971-010 • tel.: 281-970-050 |
|
|
|
Výběr z publikace "Kapitoly z dějin
Koloděj"
Poloha a vznik Geografickou situaci Koloděj určuje geologický zlom, podél něhož teče Rokytka mezi Kralovicemi a Běchovicemi. Její vysoký pravý břeh vymezuje okraj pražské pánve, která je plošší než výše položená krajina na východ od Rokytky. Na historický vývoj Koloděj i jejich okolí měls významný vliv okolnost, že příhodných míst pro přechod Rokytky je jen několik - jedno z nich je právě v Kolodějích. Počátek Koloděj bezprostředně souvisí s novou cestou z Prahy na východ, která vznikla zřejmě brzy po opevnění Starého Města pražského za Václava I. po roce 1230.
Jméno Poprvé se připomíná i tvrz Koloděje roku 1346, kdy nepochybně už nějakou dobu existovala. Je zřejmé, že osada je starší než tvrz. Své jméno dostala podle kolodějů = kolářů, kteří se usadili u brodu, kde při cestě prudce spadající s pravého břehu Rokytky jistě často nacházeli příležitost k opravám poškozených vozů.
Znak a prapor Ze jména a okolností vychází znak Koloděj. Koloděje byly vždy pouhou vesnicí, proto neměly na vlastní znak nárok. Současný znak a prapor udělil Kolodějům na základě návrhu a žádosti místního zastupitelstva v roce 1994 předseda Poslanecké sněmovny České republiky Milan Uhde podle § 5 zákona ČNR č. 418/Sb. V heraldicky pravé polovině polceného štítu je znak Prahy. V levé polovině je v zeleném poli zlaté kolo se dvanácti špicemi s oddělenou horní loukotí. V patě štítu je modré vlnité břevno stříbrně lemované. Prapor má zelený list, na němž je žluté kolo z kolodějského znaku.
Koloděje ve středověku Trasa cesty na Moravu dodnes zanechala stopy v parcelaci Koloděj, ještě více jsou patrné ne nejstarší podrobné mapě, indikační skice z roku 1841. V půdorysu obce je možno rozlišit trasu moravské cesty, která vedla od mělkého brodu v široce rozlitém meandru potoka řadou paralelně vyježděných úvozů vzhůru. Od moravské cesty se před sestupem k brodu oddělovala cesta k hradu, strmá cesta vedla k hradu přímo od od brodu. Od brodu vedla starší cesta do Újezda. Mezi těmito hlavními cestami vznikly spojky, které v dolejší části vesnice vytvořily téměř pravidelnou pěticípou hvězdu. Tato hvězda zůstala až do zrušení poddanství jádrem osídlení Koloděj, zde je třeba také spatřovat místo, kde sídlili první koloději.
Funkci hlavní cesty na Moravu si silnice přes Koloděje zřejmě nepodržela dlouho, její funkci převzala silnice přes Běchovice a Úvaly (nazývaná českobrodská, za Rakouska vídeňská, za 1. republiky jihlavská, dnes kolínská). Kdy k tomu došlo, nelze přesněji určit, užívání silnice přes Vidrholec v 16. století dokládá přípis komorního soudu majiteli Koloděj, kterým se žádá, aby kolem silnice dal posekat les a trniny, aby se tu cit.: " ... mordové a škody poddaným krále J.M. i jiným lidem nedály".
O lupičích v dnešním klánovickém lese píše také Pavel Stránský se svém díle O státě českém z roku 1634: .... jest tu také les, jímž musí projeti ti, kdož se ubírají z Prahy do Brodu, jménem Fidrholec, lupičstvím do té míry zle proslulý, že pro označení místaohrožovaného zloději užíváme příslovečného obratu: Jest tu, co na Fidrholci.
Údaj o pustém zámku v Květnici z roku 1532 i zánik Litožnice někdy mezi léty 1489-1508 nelze sice přímo spojovat se zánikem funkce cesty přes Koloděje, je však pravděpodobné, že tvrze by nebyly opuštěn, kdyby ležely na frekventované silnici.
Zámek Koloděje. Starší historii Koloděj je možno sledovat na dějinách hradu a později zámku. Středověká podoba hradu není známa a můžeme na ni usuzovat z rytiny z roku 1800 podle Wolfovy kresby v Herbenových Böhmens Burgen, která zachy zámek před přestavbou v roce 1806. Romanticky laděná rytina zachycuje zámek při pohledu z obory přes mlýnský rybník. Je dobře patrná charakteristická poloha hradu nad údolím, kterou zcela setřela přestavba z roku 1806. Zámku dominuje vysoká okrouhlá věž, která patřila jistě k nejstarší stavební fázi.
Středověký původ mohly mít i sklepy s brankou vedoucí k rybníku a ohradní zdi. Levé křídlo s vysokou stanovou střechou vrcholící skupinou komínů v sobě zřejmě skrývalo velkou kuchyň známou z řady hradů. Příkop středověkého opevnění je přemostěn dnešní terasou před hlavním vchodem do zámku. Na zámku v Kolodějích je vystavena kopie plánu z doby před přestavbou v roce 1806, na které je dobře patrná okrouhlá věž. Zdá se, že vysoká věž byla pro kolodějský hrad typická. Z výškového schematu je patrné, že z věže bylo vidět na sousední hrady. V narovnání synů Rouse z Vražkova z roku 1585 je zmiňována věž, most a studnice, které měli užívat společně.
MAJITELÉ HRADU - POZDĚJI ZÁMKU
Koloděje v 16. - 18. století Soupis poplatnictva z roku 1603 uvádí Kateřinu Smrčkovou z Hazmburku na Kolodějích a Vinoři: poddaných 49, komínů 22, fara 1, mistři ovčáčtí 2, pachtýřů 5, mlýnských kol 8. V Kolodějích lze podle pozdějšího stavu předpokládat 11 poddanských usedlostí, 1 ovčín a 1 mlýn (v roce 1757 uveden mlýn se stoupou). Počet jedenácti poddanských gruntů, které jsou (byť pusté) doloženy těsně po třicetileté válce, zřejmě odráží i stav z doby prosperity před Bílou horou. Kromě poddanských statků byl v Kolodějích hrad přestavěný ve druhé polovině 16. století na zámek ( zřejmě za Rousů z Vražkova). Ze starého hradu se zachovala kulatá věž a příkop překlenutý mostem, ve dvoře se uvádí studna, existoval již rybník pod hradem. Před zámkem je nutno předpokládat hospodářský dvůr a jiné panské objekty. V panském majetku byl i mlýn a hostinec. Až do počátku 18. století byla sídelní struktura Koloděj výsledkem přirozeného vývoje. V souvistlosti s přestavbou zámku započatou Janem Adamem Ondřejem z Lichtenštejnu v letech 1706-1712 však došlo k radikálnímu zásahu do půdorysu vesnice. Středověká moravská cesta v té době již zcela ztratila svou funkci. Dálkový provoz procházel mimo Koloděje a nově vytýčená cesta k zámku a k hospodářskému dvoru umožnila zahuštění zástavby na úkor široce vyježděné cesty uvnitř obce. Koncem 18. století bylo v Kolodějích již 30 domů. Během sta let vzniklo asi 10 nových poddanských hospodářství, pro něž se získalo místo dělením starších usedlostí a zabíráním obecní půdy v centru obce.
Koloděje v 19. století K dalším proměnám vesnice došlo po zrušení poddanství v roce 1791 a zrušení roboty 1848. V průběhu 19. století se dále dělí usedlosti a zastavuje obecní půda. Zástavba se však stále drží v místě původní vesnice. Roku 1797 tak vznikají například dřevěné chalupy v dolní části Kuťat. Počátkem 19. století došlo k další přestavbě zámku,. při které zmizely poslední pozůstatky středověku, zejména vysoká hradní věž. Teprve ve 20. století dochází k výraznějšímu růstu počtu domů, těžiště obce se přenáší do horní části, velkoryse vytýčené počátkem 18. století.
Koloděje v roce 1938 Objektivní pohled na Koloděje té doby podává Popis obcí z roku 1938: Katastr obce Koloděj měří celkem 390 ha, z toho je 250 ha orné půdy, 36 ha luk, 64 ha lesů, 21 ha zahrad, 9 ha neplodné půdy, 8 ha zastavěné plochy. Podle stavu z května 1930 bylo v obci 78 obhospodařovatelů půdy, kteří vlastnili 342 ha. V polích a oboře žijí zajíci a koroptve. V oboře se chová 36 kusů srnčí... Občané jsou převvážně drobní zemědělci a dělníci. Většina lidí výdělečně činných jezdí do Prahy. V obci jsou 3 hostince, 3 obchodníci, 2 kováři, 1 truhlář, 1 kolář, 1 obuvník, 1 pekař, 2 řezníci, 2 krejčí, 2 švadleny, 2 holiči, 2 zahradníci. Krajina je většinou rovinatá, nejvyšším bodem je místo zvané Na březinkách (302 m n.m.). Vrch na němž stojí zámek se jmenuje Gloria. Stráň směrem k Běchovicím se nazývá Na vinici, pole směrem k Dubči V panenkách, u obory Za oborou a obecní lom má název Na skále.
T.G. Masaryk a Koloděje Vilém Saitl v knížce Koloděje, letní sídlo presidenta píše: "Dne 24. června 1919 navštívil Koloděje president Masaryk a střídavě zde žil až do listopadu, kdy se odstěhoval do Lán. Personál byl ubytován na pravé straně zámku, kde byla též kuchyně. Pobyt v zámku se presidentovi velice líbil a jen nedostatečný počet obytných místností, jež by se mohly proměnit v kanceláře, nutil k úvaze, že snad by vhodnější byl přece zámek v Lánech. Záznamy o pobyty prezidenta Masaryka v Kolodějích uvádějí též Farní kniha a Pamětní kniha Koloděj.
Proces Slánského V padesátých letech sehrál kolodějský zámek jistou úlohu v politických procesech. K padesátým letům se vztahují tyto pasáže z Pamětní knihy Koloděj: V roce 1947 převzalo zámek ministerstvo vnitra a byla v něm zřízena škola Sboru národní bezpečnosti. Roku 1948 byl zámek darován vládou novému presidentu Gottwaldovi, který zde byl 2. července roku 1948 slavnostně uvítána poctěn čestným občanstvím. V červenci téhož roku byly presidentu Gottwaldovi darovány Lány a v zámku zřízena vyšší politická škola Sboru národní bezpečnosti. V roce 1955 se uvádí, že se ze zámku odstěhovala Pohraniční stráž
|
|
© MÚ Praha - Koloděje |
vs - 28.03.2007 |
IE 4.0 a vyšší - 800x600 |
